The Doors

O.Stone: The Doors (1991)



    Rok 1965. Začínající básník Jim Morrison založí s hráčem na klávesové nástroje Rayem Manzarkem, bubeníkem Johnem Densmorem a kytaristou Robbym Kriegerem hudební skupinu, kterou nazvou The Doors. Hrají po různých klubech v Los Angeles, až upoutají pozornost producenta Paula Rotchilda.
    Tento film byl připravován více než patnáct let. Roli zpěváka Jima Morrisona mohl hrát například John Travolta nebo Christopher Lambert. Nakonec byl vybrán Val Kilmer. Režírovat mohl Martin Scorsese, Brian De Palma a mnoho dalších. Nakonec se režie ujal Oliver Stone. Toto rozhodnutí bylo více než štastné, Stone byl totiž sám velkým fanouškem The Doors. Dále si ve filmu zahráli Kyle MacLachlan (Ray Manzarek), Frank Whaley (Robbie Krieger), Kevin Dillon (John Densmore) a Meg Ryan (Pamela Coursonová).

    Rok 1967. Doors mají velký úspěch na koncertu v San Franciscu a dostávají se do populárního televizního pořadu Eda Sullivana, kde Morrison způsobí skandál, když odmítne cenzurovat jeden ze svých textů. Morrison se dostává do newyorského hédonistického prostředí, jemuž vévodí Andy Warhol. Má řadu přechodných známostí, což vede k častým hádkám s jeho dívkou Pamelou.
    Za zmínku určitě stojí vynikající výkon Vala Kilmera, ten se do své role vžil natolik, že má člověk občas pocit, že vidí Jima samotného. Všechny koncerty herec dokonce odezpíval sám a je velice překvapující jak moc se jeho hlas blíží tomu Morrisonovu.  V jeho podání je Morrison člověkem, se všemi klady i zápory, člověk, jenž absorbuje prostředí, v němž se pohybuje - prostředí plné drog, násilí, alkoholu a cynismu.

scéna z filmu

   Rok 1968. Při koncertu v New Havenu je Morrison přistižen s jednou ze svých milenek při sexuálním styku v zákulisí. Policie koncert rozpustí. Morrisonovo nadměrné pití a užívání drog vede k častým konfliktům s ostatními členy skupiny. O rok později vede koncert v Miami k Morrisonovu obvinění z veřejného pohoršování. Skupina se rozpadá.
    Film do velké míry staví na výkonu Vala Kilmera, který tvoří středobod filmu. Ten se svého úkolu naštěstí ujal dokonale. Ale i ostatní  podávají skvělý herecký výkon. Celý film je doslova nabit bouřlivou atmosférou amerických šedesátých let. První polovina filmu je pomalá, s dlouhými panoramatickými záběry. Kilmer vypadá ještě jako milý inteligentní hoch s milým úsměvem. Ve druhé polovině filmu se tempo zvyšuje. Na dlouhé záběry nezbývá čas. Jim má problémy s drogami, alkoholem a se zákonem. Přestává dbát na hygienu, nechává si narůst plnovous. Druhá polovina je plná napětí a rychlého střihu.
    Rok 1971. Morrison odjíždí do Paříže. Ve věku pouhých 27 let je nalezen v koupelně svého bytu mrtvý.


Zdroje:
Časopis Cinema 3/92
Česko-slovenská filmová databáze





The Doors Vypadalo to evropsky. Rozhodně tovypadalo líp. než kdyby tam byly ty naše zasraný ksichty.
(Jim Morrison o albu Strange Days)
The Doors Prožil jsem období, kdy jsem hodně pil, Byl jsem pod velkým tlakem, který jsem nedokázal zvládat. Taky jsem pil, abych se dokázal vyrovnat se životem v přelidněném prostředí, a taky z nudy. Jenže mě pití bavilo: uvolňuje a občas podporuje konverzaci. Někdy je to jako hazardní hra - vyrazíte si večer a nevíte, kde se druhého dne probudíte. Může to bejt fajn a může to bejt průšvih. Jako házet kostkou.
(Jim Morrison)







TOPlist